Prázdniny jsou tady – Psí tábor

Druhý týden

Tak to přišlo…
Nechce se mi na žádný tábor, chci být doma a jezdit na výlety s tebou a skřítkem!
Ok, ale vždyť mezi dětmi je to fajn, poznáš nové zážitky a přátelé. 
Ne, nikam nechci!
Hele, čtu tady, Psí tábor, nechceš jít s Koudíkem na tábor?
Jooo, mamí, prosím, chci opravdu moc. Koudík je skvělý parťák! Vezmu s sebou i Pohodáře!

Zůstala jsem sedět s otevřenou pusou a divila jsem se, že Rézi půjde sama na tábor a ještě mezi psy. Pravdou zůstává fakt, že moje dcera miluje zvířátka a má v sobě takovou energii, že jim rozumí. Co když se něco stane a psi se porvou a ještě strhnou to nevinné dítě s sebou? Normálně jsem měla strach. Tak jsem napsala mail paní pořadatelce Martě. Velice rychle odepsala. Domluvily jsme se spolu, že se zastavíme s Koudíkem i s dětmi. 

Marta byla nadšená z Koudíka, sama má dva stejné pejsky. Co vám budu povídat, Marta věří naprosto psům, zná je a rozumí jim! Tak jsme se chystali na tábor. Koupili jsme kapsičku na dobroty, dlouhou stopovačku a v pondělí jsme vyrazili na Psí tábor. Pohodář byl nachystaný v batůžku, aby mu nic neuteklo, a aby se toho co nejvíc přiučil.

Panebože, tady je snad dalších deset psů!! Měla jsem dost šílený scénář. Koudík na všechny radostí skákal a kňoural, že chce drbat. Rézinka za ním lítala jako hadr na holi, ale pořád se smála a dokázala si ho na dobroty zavolat. Marta nás opět s úsměvem přivítala, podrbala Kouďase přesně tak, jak to má rád. 

Děti během chvíle odcházely na výpravu s pejsky. Každé dítě mělo svého pejska a společně si to štrádovali do lesa. Spadl mi kámen ze srdce. Všechny děti i psi jsou spokojení!! 

Odpoledne jsem si přijela pro ty dva táborníky. Rézinka spokojeně pobíhala po zahrádce a Koudy odpočíval ve stínu. Děti vyráběly pro pejsky pešky – hračky. Ze čtyř látkových cancourů zapletly hračku, super nápad!:) Jen nevím, jak to dlouho Koudíkovi vydrží, jestli trhne, tak přetrhne, ale panenka to používá je švihadlo! Využití se najde vždycky!

K večeru mi Rézinka říkala, že Koudík skákal na děti a lízal je do obličeje, a že některé plakaly. Byla jsem z toho na větvi, že náš pes tam bude brán za toho protivu a děti se budou bát. Raději jsem psala Martě, jak to vidí. Marta opět v klidu napsala, jak to vidí a jak tomu celému rozumí. Zase mě uklidnila. Večer Rézička, Koudík a Pohodář vlezli do postýlek, pelíšku a spinkali sladce, až do rána. Jestli chcete prožít super týdny s Pohodářem, stáhněte si Pohodářův eBook zde a tvořte!

Ráno jsme přijeli na tábor. Už, už jsem se chtěla všem omlouvat a místo toho děti vítaly Koudíka a drbaly ho na zádech. Zase to bylo lehčí, ale přibyl nový hafan. Evidentně se mu Koudy nelíbil a začal na něho vrčet. Ten náš maskot na něj vrtěl, ale trochu se naježil. Na společné focení se opět velký hafan zle podíval na maskota a ten to už psychicky nevydržel, vytrhnul se Rézince z ruky a pejsci si začali vyřizovat účty. A zas Marta, profesionálka nastoupila, psy odtrhla. Já zase v šoku a hned otázky, jestli mám Koudíka odvézt. Marta opět řekla, že si to psi vyříkají. 

To ráno jsem z tábora odjížděla celá ztažená, úsměv jsem rozhodně na tváři neměla. Ještě jsme to s Lukynem rozebírali v autě, co se všechno událo. Úplně jsem se zapomněla rozloučit se skřítkem. Během hodiny mi přišla smska, že dva chlupatí kluci jdou na volno lesem vedle sebe! Hurá, úleva, ten tábor byl fakt super volba.

Další dny se šla hra Stopovaná. Během hry děti plnily úkoly. Také děti opékaly buřty. Pohodář prý ochutnal, ale moc mu buřt nechutnal. Prý zlaté borůvky a maliny v lese. Celému táboru hlavně přálo počasí. 

Když jsme měli poslední den, loučili jsme se s Martou dlouho. Vyptávala jsem se na nejrůznější věci a poprosila ji, jestli by se mnou natočila video o pejscích a dětech. Video vložím sem na blog i do fb skupiny Andrejky tvoření s dětmi. 

Obdivuju Martu za skvělý přístup k pejskům a dětem. Za to, že si tak velký počin zvládne vzít sama na sebe. Jasně, měla tam ještě jednoho průvodce, taky vášnivého pejskaře, ale vše musela zařídit ona a za vše bere zodpovědnost jen ona! Důvěřuje a rozumí pejskům, ví, co si může dovolit. Já organizuji svůj letní tábor, ale jen pro děti! Dětem rozumím a důvěřuju já! 

Jsem vděčná, že si Rézička vybrala takový tábor, kde se cítila bezpečně. Já bych se tam bála, stále bych čekala, že se psi porvou, bylo by to pro mě stresující! Ještě bych ten příval negativní energie přesunula na psy a bylo by zle.

Pokud chce vaše dítě jet na nějaký tábor a vy tomu moc nevěříte nebo se bojíte jako já, zkuste dítěti i pořadateli důvěřovat. Zjistěte si informace, jako jsem to udělala já, stačilo napsat mail a sejít se. 

Rézička a Pohodář mají za sebou letos první tábor ze kterého mají spoustu zážitků. Navíc Rézince to pomohlo i po sociální stránce. Na táboře byly mnohem starší holky a ty byly vzorem. Uměly spoustu věcí a měly skvělé nápady! 

A Pohodář? Ten tam viděl kluky, co všechno dovedou, jak se umí postarat, ale on měl hlavně pohodu. Vlezl si do houpačky na jabloni a vše poctivě sledoval a nasával energii všech skvělých lidí a pejsků!

Tábore moc ti děkujeme!